21 dní loveckého safari na zabití levharta, stojí v Tanzanii cca $43,000. Z toho 58,6% šlo přímo pro dodavatele lovu. Méně než 5% šlo vládě na ochranu zvířat a zbytek byl utracen za letenky, charterové lety, poštovné, zabalení a zaslání trofejí a "běžný příspěvek vládě". Žádná zmínka o tom, že by něco šlo do fondu mistní komunity... Přitom tito vrahové tvrdí, že podporují ochranu zvířat a místní komunity. Tyhle čísla jednoznačně potvrzují to, že více jak 90% z celkové sumy spolknou soukromé kapsy a sotva těch 10% jde na ochranu zvířat. Srovnat výdělek z fotosafari a loveckého safari si můžete třeba v tomto článku zde.

Celý článek

stop trophy hunting3 leté dítě zastřelilo na lovech v Africe rysa. Pro mnohé naprosto šokující a neuvěřitelná věc. Pro lidi, kteří jsou informováni o této odporné zábavě, při které se lovci trofejí baví, smějí a měří velikost trofeje i u vzácných zvířat, nic nového ani překvapujícího.

Chlapec, který je ve věku, kdy by mohl ještě navštěvovat jesle již zabíl svoji první trofej. Velice často jsme napadáni různými pomatenci, kteří si říkají lovci trofejí. Těmto lidem se nelíbí, že jsou nejen námi přirovnávání k dementům, přitom tento termín opravdu není míněn jako nadávka, ale pouze jako diagnóza. Dementní člověk má například nižší rozlišovací schopnosti.

Podle nás lovci trofejí mají v určitém směru nižší rozlišovací schopnosti. Jedná se zejména o to, že nejsou schopni rozpoznat co je dobré a co je špatné pro přírodu, když zabíjí vzácná a ohrožená zvířata, která jsou například na tzv. Červeném seznamu.

  • nejsou schopni rozpoznat, když zabíjí otce nebo matku od rodiny lvů (slonů, ...)
  • nejsou schopni rozpoznat, že například zabíjí posledného samce v oblasti
  • nejsou schopni rozpoznat, jestli je opravdu prospěšné, když jejich dítě ve 3 nebo 4 letech vraždí zvířata
  • nejsou schopni rozpoznat, jestli je správné a etické, když zvíře, které zabíjí je zabito například 8 střelou
  • nejsou schopni rozpoznat, jestli je správné, když lev, kterého zabíjí je nadrogován
  • nejsou schopni rozpoznat, jestli je možné nazvat lovem zabíjení téměř ochočených zvířat - tzv. canned hunting

Nejsou schopni rozpoznat spoustu dalších věcí, o kterých se dnes zmiňovat již nebudu a vrátím se ke zmíněnému chlapci Nicovi.

Jeho otec, který zcela jistě patří mezi dementy, navíc pravděpodobně s vymytým mozkem se rozhodl, že vymyje mozek i svému dítěti a vzal ho na lov rysa. Za pomoci honících psů vynali rysa do koruny stromu, odkud již rys neměl žádnou šanci na únik. Toto všechno nejen pro svoji zábavu a potěšení. Hlavním důvodem totiž bylo to, že se otec rozhodl ze svého syna udělat ve 3 letech lovce. Nicovi rodiče jsou na něj patříčně hrdí, jak říká komentář na FB. Zde je jeho screen, pro případ, že by byl z FB smazán. Kupodivu totiž tito lidé, kteří se mezi sebou vražděním chlubí, nebývají rádi, když je jejich dílo zveřejněno jinde.

komentar

Myslíte, že se ho zeptal, jestli chce zabít svoji první trofej? Je to docela dobře možné. Lovci trofejí, totiž bývají přirovnáváni k sériovým vrahům a k psychopatům. Pokud se chete dozvědět víc, přečtěte si článek, ve kterém jsou až příliš nápadné analogie, které lovce k psychpatům a vrahům přirovnávají. Další a neméně zajímavý článek dokazuje, že lovci trofejí opravdu vychovávají svoje děti tak, aby se i z nich, stali v lepším případě zabijáci zvířat, v tom horším, psychopati nebo sérioví vrahové. Nechávají totiž svoje děti zabíjet zvířata od 4 let.

 

Spolupracujeme například s

Serengeti Nesmí Zemřít