Už jste si někdy položili otázku proč vůbec zvířata chránit a proč někteří lidé věnují této problematice svoje úsilí a třeba i životy ať, už jako profesionálové anebo jako dobrovolníci? Tito lidé mají zvířata a přírodu rádi, stejně jako mnoho ostatních lidí, stejně třeba jako i Vy, ale oni na rozdíl od ostatních s tím něco i dělají. Nestačí jim jenom se dívat, jak mizí každý den 100-150 živočišných nebo rostlinných druhů, jak se denně vykácí a vypálí přes 50 000 ha tropického lesa. Jen pro zajímavost 50 000 ha se rovná 500 km² a to je zhruba rozloha Prahy. Než jste dočetli sem, tak opět nenávratně vyhynul minimálně jeden druh z naší planety Země, kterou nazýváme planetou Života. Myslíte si, že takhle by měla vypadat planeta "Života"? Zcela určitě neměla. Ta naše tak vypadá a to je zde popsán jen zlomek naší denní aktivity.

Je také nezbytně nutné si uvědomovat, že zejména velcí savci jsou schopni emocí. Prožívají radost i smutek podobně jako my, jak dokazují i různé studie a není tedy možné je vraždit a zabíjet tak, jak se to na mnoha místech stále děje. Zvířata nejsou stroje, neřídí se pouze instinkty a každé z nich je originál, stejně tak jako my. Některé druhy velmi dobře vnímají naše chování k nim a zejména sloni je dokážou i vracet.

Proč chránit zvířata?

Je nutné přírodu i zvířata uchovat pro další generace. Nikdo z nás snad nemá zájem zanechat po sobě dalším generacím pouze mrtvé kusy betonu, které se v podobě měst neustále rozrůstají. Jen v ČR denně mizí pod betonem 15 hektarů = 150 000 m² zemědělské půdy - zdroj. Pokud vyhubíme jakkýkoli zvířecí druh, připravíme přírodu o její nenahraditelnou součást, kde navíc nemáme představu co udělá vymizení různých zvířecích druhů z celého ekosystému (viz např. obrovské, množící se problémy nepůvodních, zavlečených druhů v Austrálii, ale třeba i v Americe).

Největší zásluhu na postupném mizení velkých počtů zvířat má samozřejmě člověk a jeho touha po penězích a majetku.
Mezi důvody, které v současnosti ohrožují africká zvířata patří zejména:

• pytláctví - kdy se například žirafa zabije jen kvůli tomu, aby se prodal její ocas, který pak slouží k odhánění much
• obrovská populační exploze domorodého obyvatelstva
• zabírání zbytků africké přírody a její přeměna na zemědělskou půdu
• rozšiřování měst a vesnic
• stavba silnic, plotů a dalších "vymožeností" civilizace, které přerušují tisíce let staré migrační trasy zvířat a znemožňují jim tak přístup k potravě, vodě, ale také rozmnožování
• v poslední době se jako mor začala šířit novodobá záliba bohatých lidí, kterou honosně nazývají trofejním nebo sportovním lovem, při němž jsou zabíjena i velmi vzácná zvířata

Pokud se současným stavem nezačneme něco dělat a nezačneme zvířatům pomáhat, tak se naše další generace dožije toho, že ve volné přírodě v Africe už nepotkáte žádné zvíře. Tato hrozba je reálná a nejedná se o žádné příslovečné "plácání prázdné slámy". Již dnes ve volné přírodě v Africe zvířata prakticky nežijí. Zbývá jen několik větších oblastí, kde najdeme některé druhy zvířat, která žijí mimo parky. Bohužel zvířata začínají pomalu mizet i z parků a rezervací. Opět na tom má samozřejmě největší vinu člověk, který zvířata zabíjí například pro svoji zábavu nebo pro rychle vydělané peníze.

Odpověď na otázku proč chránit zvířata je jednoduchá. Sebrali jsme zvířatům prostor, kde mohla žít, migrovat, lovit a rozmnožovat se. U velkého množství druhů jsme vyhubili již více jak 90% z původních populací. Zvířata se sama o sebe neumí postarat tak jako lidé a proto je nutné, abychom jim pomáhali a snažili se zmírnit často nevratné škody, které jsme již napáchali.

Krutá čísla

Čísla hovoří jasně. Například počet slonů v Africe byl v první polovině minulého století odhadován na 10 milionů kusů a dnes jich pdle některých vědců přežívá něco přes  400 000 tisíc. Stavy nosorožců byly odhadovány až na 1 milion jedinců, dnes jich zbývá několik tisíc a tak bychom mohli pokračovat i s jinými, všem dobře známými druhy zvířat. Ve velké krizi jsou například lvi, psi hyenoví, gepardi, ale i třeba žirafy nebo zebry. Takže jak vidíte, člověk se negativně nepodepisuje pouze na stavech predátorů, ale také býložravců.