Sloni se zabíjí kvůli klům (slonovině)Africká zvířata jsou zbytečně zabíjena. Je nezbytně nutné seznámit širokou veřejnost s aktuálním a pravdivým stavem africké přírody, protože jen tak se snad podaří oddálit její devastaci. Obrovskou měrou k tomu přispívají pytláci a také lidé, kteří si říkají „trofejní“ nebo „sportovní“ lovci.


Pytlačení v Africe

Pytláctví v Africe poslední dobou nabývá hrozivých rozměrů, protože spolu se vzrůstající cenou zvířecích „trofejí“ vzrůstá počet pytláků. Je zcela jedno, jestli zvířata zabíjí člověk s černou, bílou nebo žlutou barvou kůže. Důležité je, že spolu s „trofejními“ lovci mají tito „lidé“ spadeno pouze na velice vzácné druhy zvířat a tím že je zabíjejí, přispívají k jejich vyhubení - jak dokazuje například tato studie. Je zcela jisté, že během několika příštích desítek let budou z Afriky nenávratně vyhubeny i velmi známé druhy zvířat, o kterých si spousta nezasvěcených lidí stále myslí, že je jich v Africe dostatek. Opak je ovšem pravdou.

Pokud sledujete dokumenty o přírodě z Afriky, nutně musíte vědět, že drtivá většina z nich vzniká v podstatě podvodem na diváka. Stejně jako spousta tzv. wild (divokých) fotografií. Skoro všechny dokumenty vznikají v rezervacích, parcích nebo dokonce v soukromých rezervacích, kde je zvířat relativně dostatek. Dále je divák často mystifikován tím, že se autoři dokumentu v něm snaží vytvořit nějaký děj. Což se jim většinou i podaří, ale "zapomínají" divákovi sdělit, že často natáčí ochočená zvířata a ještě častěji je hlavní hrdina dokumentu, například lev, téměř pravidelně vyměňován v různých záběrech za úplně jiné zvíře. Většina lidí to ale ani nezpozoruje.
Vrátím se ale zpět k pytlačení. Čtenáři se slabším žaludkem by dál radši číst neměli, protože se mezi textem objeví i několik opravdu otřesných fotografií, které ale pouze dokreslují současný stav, ve kterém se ohrožená zvířata nacházejí.

Slonům je někdy uřezána hlava. Kly jsou z 1/3 v lebce, proto pytláci řežou zvířata motorovou pilou do lebky. Nosorožci se zabíjí kvůli rohům, které nemají žádné léčivé ani jiné účinky. Je to v podstatě lidský nehet.

Nejčastěji jsou zabíjeni sloni a nosorožci

Pytláci v Africe mají nejčastěji spadeno na slony a nosorožce, protože nosorožčí rohy i sloní kly mají na černém trhu obrovskou až nepochopitelnou hodnotu. Cena za kilogram nosorožčího rohu se v poslední době (rok 2011) vyšplhala na 60 000 dolarů, což je více jak milion korun. Cena slonoviny je o něco nižší a platí se asi 25 – 30 tisíc korun za kilogram. Cena slonoviny ale vzrostla neuvěřitelným způsobem. Za posledních deset let se vyšplhala ze 100 usd/kg na téměř 1800 usd/kg. Ceny v roce 2013 - slonovina cca 2200 usd/kg a nosorožčí rohy cca 66000 usd/kg.

Na těchto mapkách si můžete prohlédnout např. hustotu sloní populace, pašerácké trasy slonoviny apod.

1 large-scale-ivory-seizures 6732 african-elephant-population-by-country 0858 african-elephant-range-and-population-density 4f7e

african-elephant-range-and-population-distribution 3d84 african-elephants-threatened-by-conflict ceab illegal-ivory-trafficking-routes 486e

percentage-of-illegally-killed-elephants-per-sub-region 333f z ivory-transaction-index b8cf z percentage-of-elephants-illegally-killed-in-africa fd31

Zdroj fotografií Zdroj fotografií GRID-Arendal

Podle silně se různících odhadů je pytláky v Africe každým rokem zabito 20 000 - 50 000 slonů. Nyní troška teorie. Vezmeme tedy průměr a budeme počítat, že je ročně v Africe zabito 35 000 slonů. V celé Africe žije něco přes 400 000 slonů. Pokud pytlačení nebude stoupat, což je téměř nemožné, tak se jednoduchým výpočtem dostaneme k výsledku, který je šokující. Za 12 - 15 let mohou být divocí sloni v Africe témeř vyhubeni.

Na tomto videu můžete vidět jak nosorožec trpí. Citlivějším povahám doporučujeme video nesledovat.

Na těchto fotografiích není pouze jedno mrtvé zvíře. Zvíře s rohy bylo pytláky postřeleno, ale nepovedlo se jim ho dohledat. Už mrtvého nosorožce našli strážci.

Upytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožecUpytlačený nosorožec

 Nárůst pytlačení nosorožců mezi roky 2007 - 2014 je neuvěřitelných 9 346%.

Například afričtí nosorožci čelí nejhorší krizi a pytlačení je nejvyšší za několik posledních desetiletí. Tihle bastardi se neštítí ničeho. Tady je pár čísel.

nosorozci rhino stats 2014

V roce 2007 bylo jen v JAR zabito 13 nosorožců

V roce 2009 bylo jen v JAR zabito 122 nosorožců

V roce 2010 bylo jen v JAR zabito 333 nosorožců

V roce 2011 bylo jen v JAR zabito minimálně 448 nosorožců, 10 pytláků bylo zabito a 64 obviněno (u pytláků se jedná o údaje z konce dubna)

V roce 2012 bylo jen v JAR zabito 668 nosorožců + dalších více než 20 v ostatních afrických zemích (celkově bylo zabito cca 745 zvířat)

V roce 2013 bylo v JAR zabito 1004 nosorožců, přesná čísla z ostatních států zatím nejsou k dispozici a budou doplněna

Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2014 o neuvěřitelných 9 346%, z cca 15 zvířat zabitých v roce 2007 na 1004 zvířat zabitých v roce 2014. V roce 2012 bylo v JAR zabito 668 nosorožců. V roce 2012 bylo v celé Africe podle serveru Stop Rhino Poaching zabito 745 nosorožců. Pytlačení dramaticky narůstalo i v roce 2014, kdy bylo jen v JAR zabito minimálně 1215 zvířat.

 

Na tomto videu můžete vidět, jak vypadá "práce" pytláků.

Někdy se zabavené sloní kly pálí na hranicích. Jindy je vlády skladují a občas se je snaží prodat i přes zákaz prodeje slonoviny.

Pálení klů na hranici. Zabavené kly

Nosorožci jsou zabíjeni kvůli svým rohům. Rohy nejsou s lebkou srostlé. Za jejich smrt mohou hlupáci a pomatenci, kteří do dnešních dnů věří, že jejich roh má léčivé nebo jiné účinky. Což je samozřejmě hloupost. Vědecké studie dávno prokázaly,

Lebka nosorožce je bez rohů. Rohy vyrůstají z kůže. Rohy nejsou léčivé, nemají ani žádné jiné účinky. Mají podobné složení jako naše nehty.

že roh nemá žádný vliv na zdraví, ani na sexuální život. Zejména tradiční asijská medicína pomáhá decimovat stavy nosorožců, protože v Asii je po nosorožčích rozích a také po sloních klech největší poptávka.

Nosorožčí roh Nosorožčí rohy

Organizované gangy pustoší Afriku

Pytláky můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Jednou z nich jsou obyčejní domorodci, kteří prodávají překupníkům upytlačené části zvířat. Tito lidé často dostávají například za zabitého slona kolem 800 korun. Přitom jedna kulka je může vyjít až na 300 kč. Zvířata jsou často také pytlačena pomocí drátěných ok, která se stále častěji vyrábějí z ostnatého drátu. Jak vypadá například sloní noha po setkání s ostnatým drátem si, můžete prohlédnout zde.

Oka z ostnatého drátu způsobují zvířatům strašlivá zranění. Zabavená pytlácká oka, dnes se dělají převážně z ostnatého drátu.

Druhou a mnohem horší skupinou zabijáků jsou organizované gangy, které mají moderní vybavení, které je často mnohem lepší, než vybavení lidí, kteří zvířata ochraňují. Do akce vyrážejí vybaveni samopaly, kulovnicemi, satelitními telefony, terénními vozidly, brýlemi pro noční vidění, atd. a z místa činu velice rychle mizí. V poslední době se objevují zprávy, že pytláci používají vrtulníky a uspávací prostředky. Jak vidíte na fotografiích, tak z těl zabitých zvířat si berou pouze cenné části. Některé z gangů jsou vybaveny motorovými pilami, kterými v rychlosti odřežou jak nosorožčí rohy, tak i sloní kly.

Mrtvý slon byl zabitý pouze kvůli klům. Sloni mají cca 1/3 klů uvnitř lebky, proto pytláci řežou tak hluboko do lebky. Nosorožec zabitý pouze kvůli rohům. Rohy byly pravděpodobně odstraněny motorovou pilou.

Jsme opravdu nejhloupější druh na planetě?

Je na čase, aby se lidé probudili a přestali kupovat výrobky ze slonoviny nebo z nosorožčích rohů. Také je nutné pohrozit za pytlačení tresty smrti, protože pokud úřady některé pytláky chytí, tak většinu z nich brzy propustí. Například v loňském roce bylo v Zimbabwe zatčeno 144 pytláků a jen 3% z nich bylo odsouzeno. Přístup úřadů je velice laxní a někdy bývají pytláci po výslechu ihned propuštěni. Navíc je často problém to, že někteří úředníci se s pytláky dělí o zisky z prodeje, možná proto také chybí ochota změnit k těmto lidem postoj. Je to bohužel začarovaný kruh.

Sloni, kteří byli postříleni cca 3 týdny zpět v Čadu. Bylo zabito minimálně 15 zvířat. Slon zabitý kvůli slonovině - Čad.

Velice smutná je situace také v Tanzánii, což je země, která se chlubí svým kladným přístupem k ochraně přírody. Opak je však pravdou, jak dokazuje její vláda a třeba tento článek, kde se dočtete, že za poslední 3 roky zmizelo ze dvou národních parků 42% slonů. Dále do parku Serengeti, který je snad nejznámějším parkem Afriky, bylo 21. 5. 2010 přivezeno 5 nosorořců z jižní Afriky jako součást 2-3 letého projektu, v rámci kterého se do Serengeti má reintrodukovat 32 jedinců tohoto poddruhu nosorožce dvourohého. Zvířata se mají vrátit na území ekosystému Serengeti-Mara, který obývali jejich předkové předtím, než je člověk vyhubil. Nosorožec dvourohý východní (Diceros bicornis Michaeli) je nejvíc ohroženým ze tří zbývajících poddruhů nosorožce dvourohého. Ve volné přírodě jich zbývá něco kolem 700 a z toho méně než 100 v Tanzánii, kam se postupně vrací. Bohužel 1 zvíře už bylo pytláky zabito. Je vhodné si položit otázku, jak je možné že se něco podobného mohlo vůbec stát?
Pytláci zabili samce nosorožce krátkou dobu po tom, co byl vypuštěn zpět do parku. Nosorožci byli v parku Serengeti totiž vyhubeni a nyní se vláda snaží je reintrodukovat zpět. Zarážející je, že nosorožci jsou prý 24 hodin denně velmi dobře hlídáni. Přesto se k němu pytláci dostali a zabili ho. Samozřejmě se vynořuje otázka jak jsou opravdu nosorožci chráněni? Odpověď je prostá, bohužel korupce v Africe má dlouhé prsty a často zasahuje mezi samotné rangery a „ochránce“ zvířat. Více info zde.

Nosorožcům jsou rohy odřezávány motorovou pilou Zadržený pytlák. Většina z nich, je brzy propuštěna.

Další smutnou částí tohoto tragického příběhu se stávají i turisté, kteří si kupují zvířecí kůže nebo sloní nohy, ze kterých se vyrábějí například odpadkové koše. Nezbývá než žasnout nad tím, jak je možné, že těmto lidem nedochází, že nepřímo zabili slona nebo jiné zvíře.

Turisté se chovají jako hlupáci, když si kupují tyhle "suvenýry", které se vyrábějí ze sloních noh. Jakoby jim nedocházelo, že koupí těchto věcí podporují pytlačení a nepřímo zabili slona.

Nakonec jedno krátké zamyšlení. Jak může tvor, který o sobě tvrdí, že je nejinteligentnější bytostí na této planetě provádět tyhle věci, když i malým dětem je jasné, že během krátké doby zmizí ze světa nenahraditelné druhy zvířat?

Spolupracujeme například s

Serengeti Nesmí Zemřít