Pes hyenový Pes hyenový (Lycaon pictus Temminck, 1820)

Pes hyenový nepatří mezi známá a příliš oblíbená zvířata. V médidích je totiž neznalými autory často označován za krvežíznivého zabijáka a tak o jeho vlastnostech mají lidé často zkreslené představy.

 

Pes hyenový je společenské zvíře. Žije na afrických savanách a tvoří smečky, které mohou mít až kolem 40 členů. Ve smečce panuje samčí a samičí hierarchie. V průměru má smečka více samců. Mladí psi zhruba v polovině případů zůstávají v rodné smečce a zbytek si zakládá vlastní smečky. Feny ji většinou opouštějí ve věku mezi 2-3 roky a zařazují se do jiných smeček. Mají silně vyvinuté sociální chování a starají se o své druhy ze smečky. Pokud je ve smečce raněný nebo třeba nemocný pes, psi vyvrhují potravu i jemu a nestarají se tak pouze o mláďata. Nezapomínají ani na psy, kteří se lovu nezúčastnili. Pes hyenový není typické teritorialní zvíře, je to typický nomád. Velikost teritoria je závislá na počtu kořisti. Psi mezi sebou nejsou agresivní, výjimkou je fena alfa, která brání v páření podřízeným fenám agresí. Psi nemají rádi hyeny a když můžou, tak se je snaží napadat a koušou je často do zadních partií těla.

Prakticky vše co dokáže ulovit, například pakoně, zebry, antilopy, prasata bradavičnatá, gazely Grantovy a Thomsonovy, různí malí obratlovci. Má vysokou úspěšnost při lovu, která se pohybuje mezi 70-80%. Loví ve smečce. Většinou vůdce smečky vybere zrakem kořist a poté se smečka vydává na pronásledování, štvanice může být dlouhá i několik kilometrů a psi se při ní pohybují různou rychlostí, přičemž maximum dosahuje přes 55 km/h. Ve vedení se střídají různí psi, podle toho jak kořist kličkuje a tím se dostává blíž k jinému psovi. Po dostižení větší kořisti se psi zakusují do ocasu a horního pysku, aby kořist znehybnili a další psi mohli zaživa vyrvat vnitřnosti. Nejčastěji rvou kořisti oblast měkkého břicha mezi zadníma nohama. Menší kořist roztrhají na kusy. Smrt je velice rychlá a jakkoli to vypadá hrůzostrašně, zvíře trpí podstatně kratší dobu, než kořist kočkovitých šelem, například lva. V několika minutách je po hostině. Psi nevyhledavají mršiny, někdy se vracejí k velké kořisti, kterou nesežerou najednou. Je zajímavé, že pokud loví antilopy skákavé, které před gepardy předvádějí svoje skoky, kdy vyskočí všema 4 nohama najednou do výšky a tím dokazují, že jsou v dobré kondici, tak antilopy tyto skoky před psy nepředvádějí. Psi mají totiž podstatně vyšší úspěšnost při lovu než gepard a tak je to v tomto případě spíš ztráta času, což se v divočině může rovnat ztrátě života. Denně potřebuje 3-6 kg masa.

Rozmnožuje se pouze dominantní pár a o mláďata se stará celá smečka. Pár alfa brání v rozmnožování ostatním členům smečky a většinou vytváří pár na celý život. Fena alfa i za cenu fyzického násilí brání ostatním fenám v páření. Někdy ovšem povolí páření vlastní sestře. Březost trvá kolem 70 dní. Rodí se velké množství štěnat, protože je jejich úmrtnost díky nemocem a ostatním predátorům hodně vysoká. Mláďata odchovávají v norách, které si psi vyhrabávají. Většinou ale zaberou nějaké doupě po jiném zvířeti. Štěňata se odstavují někdy poměrně brzy už v 5 týdnech. Fena kojí mláďata většinou vstoje. Další vrh bývá obvykle po 12-14 měsících.

hlasová - psi vydávají spoustu různých zvuků od švitořivého kvičení až po štěkot
čichová - při každém setkaní si psi očichávají čenich a genitálie, říkáme tomu nasogenitální komunikace
tělesná - psi mají dobře vyvinutou řeč těla, používají mimiku tváře k vyjádření chování i nálad

 

Hrozby

Mimo jiných šelem ho zabíjí nemoci, kterým není schopen čelit. Některé z nich pochází například od domácích zvířat. Farmáři a domorodci ho také považují za škodnou a mají na něj spadeno. V neposlední řadě je zabita spousta psů auty na silnicích, protože jejich teritoria jsou obrovská. Psi jsou schopni za den běžně urazit desítky kilometrů a střetů na silnicích proto přibývá. V celé Africe zbývá podle posledních odhadů asi 2000-5000 posledních zvířat, což je alarmující stav a právě je poslední čas pokusit se zachránit poslední zbytky těchto nádherných šelem. Vytlačování psů z jejich přirozených lovišť, zabíjení jeho přirozené kořisti a v neposlední řadě zmenšování jejich loveckých teritorií přispívá bohužel k jejich úbytku. Pes hyenový byl dříve rozšířen téměř po celé Africe a původní počty psů žijících v Africe někteří vědci odhadují kolem 500 000 zvířat. Pokud budeme vycházet z tohoto čísla, tak zjistíme, že člověk vyhubil  více jak 99% celosvětové populace psa hyenového. Lidé ho připravili o možnost kočování po velkých afrických pláních, protože zabírali a do dnešního dne zabírají i poslední zbytky divoké africké přírody. Pro psy v ní bohužel nezbývá místo zejména díky jejich kočovnému způsobu života. Potřebují obrovská teritoria, ve kterých loví a rozmnožují se. Zajímavostí je, že v některých parcích mají psi „zaručenu“ ochranu a přesto se radši pohybují mimo park, kde jsou lidmi ohrožováni mnohem víc.

Pes hyenový Pes hyenový, hrající si smečka Pes hyenový Pes hyenový

Ohrožení a status IUCN:

Pes hyenový je ohroženým druhem. Je zapsán na červeném seznamu IUCN jako ohrožený druh v kategorii Ohrožený (EN) a čelí vysokému riziku vyhynutí. Stupeň: silně ohrožený C2a(i)-druh poměrně početný, jehož stavy se v poslední době prudce snižují

Toto nádherné a vysoce společenské zvíře je podle poslední revize v červeném seznamu IUCN je zařazen takto:

Lycaon pictus (African Wild Dog) 
Status: Endangered C2a(i) ver 3.1
Populační trend: klesající

Pes hyenový patří mezi kriticky ohrožená zvířata a o pár řádků níž si můžete přečíst pár zajímavých čísel z jedné studie.

Věk a pohlaví - rozšíření: 

Poměr samec/samice:

  • v jedné studii 59% samců
  • Z 327 psů starších 6 měsíců bylo 58% samců a 42% samic (Schaller 1972).
  • Dospělí psi v Serengeti - samci početně převyšují samice v poměru 2:1 (Fanshawe et al. 1991).

Složení smeček (dospělí/roční/mláďata) (Woodroffe et al 1997.):

Hwange NP, Zimbabwe: 5 smeček: 7,8 dospělí / 3,2 roční / 5,4 mláďat 

Krugerův Národní park, JAR: 8 smeček: 4,8 / 2,1 / 5,8 

Masai Mara národní rezervace, Keňa: 6 smeček: 4,2 / 4,0 / 8,8 

Moremi Game Reserve, Botswana: 8 smeček: 4,3 / 2,5 / 8,3

Selous Game Reserve, Tanzánie: 6 smeček: 7,7 / 4,3 / 6,3 

Národní park Serengeti, Tanzánie: 7 smeček 6,6 / 6,0 / 11,2 

 

Úmrtnost:

Příčiny úmrtnosti dospělých. Data o volně žijících populacích psů pocházejí z těchto oblastí:  Kruger National Park - JAR, Moremi Game Reserve a okolní oblasti - Botswana , Národní park Hwange - Zimbabwe , Selous Game Reserve - Tanzanie  a různé části Zambie - většinou Kafue NP (Woodroffe a Ginsberg 1999).

  • Smrt z přirozených příčin (39%): 12% zabito lvy, 4% zabito hyenami, 5% ostatní predátoři, 5% ostatní divocí psi, 8% nemoci, 6% nehod
  • Smrt lidským zaviněním (61%): 24% zabito na silnicích, 10% uloveno, 15% zastřeleno, 12% otráveno, ostatní - 1%

 

Příčiny úmrtnosti mláďat. Data o volně žijících populacích psů pocházejí z těchto oblastí: Kruger National Park - JAR , Hwange NP - Zimbabwe a Selous Game Reserve - Tanzanie (Woodroffe a Ginsberg 1999).

  • Smrt z přirozených příčin (80%): 31% zabito lvy, 6% zabito hyenami, 34% ostatní divocí psi, 8% nemoci
  • Smrt lidským zaviněním (20%): 12% zabito na silnicích, 8% uloveno

Spolupracujeme například s

Serengeti Nesmí Zemřít

Serengeti Nesmí Zemřít. Web se zaměřuje na ochranu národního parku Serengeti.