21 dní loveckého safari na zabití levharta, stojí v Tanzanii cca $43,000. Z toho 58,6% šlo přímo pro dodavatele lovu. Méně než 5% šlo vládě na ochranu zvířat a zbytek byl utracen za letenky, charterové lety, poštovné, zabalení a zaslání trofejí a "běžný příspěvek vládě". Žádná zmínka o tom, že by něco šlo do fondu mistní komunity... Přitom tito vrahové tvrdí, že podporují ochranu zvířat a místní komunity. Tyhle čísla jednoznačně potvrzují to, že více jak 90% z celkové sumy spolknou soukromé kapsy a sotva těch 10% jde na ochranu zvířat. Srovnat výdělek z fotosafari a loveckého safari si můžete třeba v tomto článku zde.

Celý článek

Důkazy, že národní parky a rezervace již nejsou účinný prostředek pro zachování životaschopných populací volně žijících zvířat jsou přesvědčivé.
Studie zveřejněná v Journal of Zoology v roce 2008 ukázala, že počet šesti velkých kopytníků v Maasai Mara se výrazně trvale snížil mezi roky 1989 a 2003.

Podobný stav je ale i v jiných parcích a rezervacích celé Afriky. Například v národním parku Amboseli byl v roce 2007 odhadovaný počet 10 000 zeber. Na začátku roku 2010 jich bylo spočítáno 982 (devětsetosmdesátdva).

Podobně v roce 2007 bylo spočteno 7.100 pakoní. V roce 2010 jich napočítali už jen 143 (stočtyřicettři). Toto masivní vymírání zanechalo lvy bez kořisti.
Podle údajů publikovaných UWF (Uganda Wildlife Policy) z roku 1999, ztratila Uganda mezi roky 1960-1998 obrovské počty zvířat - 97% slonů, 85% impal, 57% buvolů a 57% místních vodušek Thomasových (Kobus kob thomasi).

Více v AJ článku zde.

Spolupracujeme například s

Serengeti Nesmí Zemřít