Nosorožec

Nosorožec dvourohý i Nosorožec tuponosý patří mezi kriticky ohrožená africká zvířata. Jsou zabíjeni pytláky zejména kvůli svým rohům. Co je ale neuvěřitelné, je aktuální situace, kdy je možné si zaplatit jeho lov.

Nesmíme dopustit, aby to s nosorožci, ale také s ostatními druhy zvířat dopadlo tak, jak se můžete přesvědčit na tomto krátkém videu. Bohužel spousta druhů zvířat k tomu má hodně blízko.

"Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2011 o neuvěřitelných 2953,3%, z cca 15 zvířat zabitých v roce 2007 na 443 zvířat zabitých v roce 2011."

Můžeme jen doufat, že to s africkými zvířaty nedopadne tak, jak ukazuje tohle video o nosorožcích. 

Jedním z kriticky ohrožených poddruhů je například Nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni Lydekker, 1908) , který je bohužel téměř vyhuben. Prokazatelně na světě zbývá pouze 7 zvířat. Najdeme ho již pouze v ZOO Dvůr Králové nad Labem a v ZOO San Diego. V přírodě je vyhuben. Vědci doufají, že žije několik jedinců v D.R. Kongo v parku Garamba a v Súdánu, ale tyto informace zatím není možné ověřit. ZOO DK nad Labem se podařilo dostat zpět do Afriky 4 zvířata a zajistit jim pobyt v organizaci na ochranu přírody Ol Pejeta Conservancy, kde se lidé budou snažit o pravděpodobně poslední pokus, jak tento poddruh rozmnožit a zachránit ho tak před vyhubením. Někteří vědci se dnes domnívají, že by se nemělo jednat o poddruh nosorožce tuponosého, ale o nový druh. Což je v této době bohužel velmi smutná zpráva, protože tohle zvíře je velmi těžké rozmnožit a můžeme tak jen doufat, že se jim v Ol Pejetě povede prolomit ledy, a po několika letech se svět dočká mláděte.

Musíme zastavit krveprolití, které nosorožcům způsobují pytláci, než bude příliš pozdě.

Proč právě teď?

Na tomto videu můžete vidět jak nosorožec trpí. Citlivějším povahám doporučujeme video nesledovat.

Na začátku 20. století žilo v Africe podle odhadů 500 000 až 1 milion nosorožců. V roce 1970 už jen 70 000. Dnes v Africe přežívá v přírodě kolem 20 000 nosorožců. V letech mezi 1970 až 1992, způsobilo pytlačení dramatický pokles nosorožců v obrovském měřítku. Bylo vyhubeno přibližně 96% populace nosorožce dvourohého.  Od roku 1995 se stavy nosorožce dvourohého neustále zvyšují díky různým ochranářským aktivitám, ale tento trend je nyní pytlačením znovu ohrožen.

V roce 2007 bylo jen v JAR zabito 13 nosorožců

V roce 2009 bylo jen v JAR zabito 122 nosorožců

V roce 2010 bylo jen v JAR zabito 333 nosorožců

V roce 2011 bylo jen v JAR zabito minimálně 443 nosorožců, 10 pytláků bylo zabito a 64 obviněno (u pytláků se jedná o údaje z konce dubna)

V roce 2011 IUCN prohlásila dva poddruhy nosorožců za vyhubené. Jedním z nich je nosorožec dvourohý západní a druhým je nosorožcem v tomto roce je vietnamský poddruh nosorožce jávského. 

Nosorožci jsou zabíjeni kvůli svým rohům. Za jejich smrt mohou hlupáci a pomatenci, kteří do dnešních dnů věří, že jejich roh má léčivé nebo jiné účinky. Což je samozřejmě hloupost. Vědecké studie dávno prokázaly , že roh nemá žádný vliv na zdraví, ani na sexuální život. Zejména tradiční asijská medicína pomáhá decimovat stavy nosorožců, protože v Asii je po nosorožčích rozích a také po sloních klech největší poptávka.

Zde můžete vidět lebku nosorožce a krásně tak vidíte, že roh není s lebkou pevně srostlý. Nosorožčí roh je tvořen z keratinu (rohoviny) - což je hmota podobná té, ze které rostou lidské nehty a vlasy.

IUCN, WWF a TRAFFIC (organizace monitorující obchod se zvířaty) vypracovali v listopadu 2009 zprávu, ve které varovali, že pytlačení nosorožců dosáhlo 15 letého maxima. Zejména vysoké kvůli zvyšující se poptávce po nosorožčích rozích z Asie.

Zpráva odhaluje mnohé alarmující trendy:

• Vzrůstající pytlačení v posledních dvou letech, zejména v Zimbabwe, JAR, ale také v Keni 
• Použití zbraní těžšího (silnějšího) kalibru (např. 0.375 a 0.458s). Změny pytláckých metod, kde nyní pytláci často používají vrtulníky a sedativa 
• Zvyšující se počty nosorožčích rohů, které se objevují na černém trhu, ať už prostřednictvím krádeží z vládních zásob, odcizení z přírodního úhynu nebo zneužití právního systému. Bohužel k tomu všemu také přispívají lovecké trofeje z Jižní Afriky nebo z nelegálních soukromých prodejů 
• Nesrovnalosti v importu a exportu mezi Jižní Afrikou a Čínou / Vietnam 
• Nízký podíl úspěšných stíhání pytláků - v Zimbabwe je odsouzeno méně než 3% pytláků
• Zvýšená míra pytlačení v Nepálu (Chitwan a Bardia NP) a Indie (Národní park Kaziranga) ovlivňuje stavy asijských nosorožců 
• Zmenšování biotopů, ať už zásahy do chráněných oblastí nebo nelegální těžbě dřeva (hlavní hrozba pro nosorožce sumaterského a jávského)
• Kritický nárůst upytlačených nosorožců zejména v JAR. V roce 2007 bylo pytláky zabito 13 zvířat, v roce 2009 to bylo 122 nosorožců a v roce 2010 už to bylo 333 zvířat - zdroj

Pytlačení nosorožců

Pytlačení zvířat se vyplácí. Když si představíte, že kilogram nosorožčího rohu stojí na černém trhu letos (2011) cca 60 000 usd (více jak milion korun), tak je jasné, že to pytlákům stojí za to. Obzvlášť když míra rizika, že je někdo chytí nebo dokonce odsoudí je minimální (viz méně jak 3% odsouzených pytláků v Zimbabwe). Jen pro zajímavost - cena slonoviny slonoviny vzrostla neuvěřitelným způsobem. Za posledních deset let se vyšplhala ze 100 usd/kg na téměř 1800 usd/kg, což je více jak 30 tisíc korun za kilogram slonoviny.

Jak můžu pomoct?

Počty nosorožců v Africe

Nosorožec dvourohý

Nosorožec tuponosý

Zdroj: Save The Rhino údaje k 31. 12. 2007, trend je porovnáván s údaji ke dni 31. 12. 2005