21 dní loveckého safari na zabití levharta, stojí v Tanzanii cca $43,000. Z toho 58,6% šlo přímo pro dodavatele lovu. Méně než 5% šlo vládě na ochranu zvířat a zbytek byl utracen za letenky, charterové lety, poštovné, zabalení a zaslání trofejí a "běžný příspěvek vládě". Žádná zmínka o tom, že by něco šlo do fondu mistní komunity... Přitom tito vrahové tvrdí, že podporují ochranu zvířat a místní komunity. Tyhle čísla jednoznačně potvrzují to, že více jak 90% z celkové sumy spolknou soukromé kapsy a sotva těch 10% jde na ochranu zvířat. Srovnat výdělek z fotosafari a loveckého safari si můžete třeba v tomto článku zde.
Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2011 o neuvěřitelných 2986,7%
Sportovní (trofejní) lovci poškozují populace lvů a pum (studie zveřejněna 06/2009). Studie byla vedena prof. Dr. Craigem Packerem, který je světovým odborníkem na chování lva
v roce 2011. V těchto číslech nejsou celkové počty zabitých nosorožců nebo lvů v Africe. U lvů se jedná pouze o počet, který je oficiálně zveřejněn od CITES. Skutečné počty budou vyšší.
Lvi trpí pro pobavení dementů. Canned hunting neboli falešný (předstíraný, umělý) lov, je způsob lovu zvířat, která jsou chována v zajetí v oploceném prostoru bez naděje na útěk.
Jak již název článku napovídá, je úplně jedno, jakým způsobem nazveme tuhle krutou zábavu člověka, který zabíjí zvířata pouze pro vlastní potěšení. "Lidí", kteří tuhle odpornou zábavu provádí, totiž na celém světě bohužel rychle přibývá. Dnes není problém potkat v Africe, ale i jinde po světě také ženy, které zabíjí zvířata pro svoji potěchu. Asi se snaží vyrovnat mužům a zabíjí jako o závod. Co je ale mnohem horší je jedna skutečnost. Dnes už můžete nechat vraždit i svoje dítě, kterému jsou třeba 3 roky. Váš potomek si tak může na vlastní kůži vyzkoušet, jaké vlastně je skutečné zabíjení. Na druhou stranu musíme potvrdit, že zvířat, která jsou ohrožena touhle lidskou zábavou, znatelně ubývá.
Níž najdete pár informací, které jsou nutné proto, abyste si byli schopni lépe vytvořit vlastní názor na tuto problematiku.
Lidé provozující lovecké safari velice často tvrdí, že z něj má země ekonomický přínos. V této tabulce najdete srovnání foto safari a loveckého safari. Příklady jsou z jedné lovecké firmy a z jedné firmy, provozující klasické safari za jednu sezonu. Zdroj: Africa Geographic.
Tabulka je převzata a přeložena. Originál celé práce najdete zde pod článkem v příloze. Zdá se, že mají v tabulce jednu chybu, ale i kdyby tam byla, nic to neměni na tom, že foto safari vygeneruje mnohem vyšší příjmy.
| Foto safari | Lovecké safari | ||
|---|---|---|---|
| Délka sezóny | celý rok | Délka sezóny | 6 měsíců |
| Počet hostů za sezónu (50% obsazení z 38 postelí v průměru 2-3 noci) | 2630 | Počet hostů za sezónu (30 hostů, v průměru 1 host/14 dnů) | 30 |
| Počet lůžek/nocí za sezónu | 6840 | Počet lůžek/nocí za sezónu | 420 |
| Průměrný příjem za postel/noc | $ 224 | Průměrný příjem za safari | $ 44 800 |
| Celkový příjem za rok | $ 1 550 000 | Celkový příjem za sezónu | $448 000 |
| Příjem pro aerolinky Air Botswana (2630 návratů zpět do Johannesburgu) | $ 631 000 | Příjem pro aerolinky Air Botswana (30 návratů zpět do Johannesburgu) | $ 7200 |
| Dobrovolné dary, odměny, apod. (2630 x $ 160) | $ 420 800 | Dobrovolné dary, odměny, apod. (30 x $ 320) | $ 9600 |
|
Zaměstnání počet dnů/rok (76 lidí na 12 měsíců) |
27 360 | Zaměstnání počet dnů/rok (12 lidí na 6 měsíců a 2 lidi na 12 měsíců) | 2952 |
| Mzdy zaměstnancům (bez managementu) průměr/den $ 6,40 | $ 174 400 | Mzdy zaměstnancům (bez managementu) průměr/den $ 4,80 | $ 14 170 |
A nakonec jen krátká zmínka o tom, jak lovecké skupiny a organizace lžou, když tvrdí, jaký „obrovský“ zisk a užitek z trofejních lovů mají místní domorodé komunity.
CAMPFIRE (Community Areas Management Programme for Indigenous Resources) říká, že v roce 1993 (novější data od CAMPFIRE nejsou k dispozici…) získalo 400 000 místních lidí 1 516 693 usd. To znamená neuvěřitelných 3,79 usd (80kč) na člověka/rok. Taky vidíte tu obrovskou výhodu trofejních lovů? Místní lidé si z poplatků mohou žít jako králové:).
Další a velice zajímavá studie přichází i od samotné IUCN. Jedná se o data z roku 2011, kde se můžete na vlastní oči přesvědčit, že suma peněz, kterou vyprodukuje tento vražedný průmysl je směšná.
Ukážeme si jeden příklad. 26,4% území Tanzanie je věnováno loveckým organizacím. Tyto organizace se podílí na vytváření hrubého národního produktu (HDP) ubohými 0,22%. Přitom tyto skupiny Vám budou tvrdit, že se významnou měrou podílejí na ekonomické prosperitě země, ve které jim vlády umožní provozovat jejich krvavé kšefty.
Sama IUCN tak přiznává, že ekonomický přínos z vraždění zvířat v Africe je k ničemu. Proč ho tedy podporovat...?

Každému rozumnému člověku je jasné, že v současné situaci není dál možné tuhle sebranku tolerovat.
Pokud se chcete dočíst víc o praktikách těchto hovad, můžete si přečíst tento článek zde, a udělat si názor sami.
Zde pod článkem je ke stažení dokument, který podrobně popisuje jasné ekonomické rozdíly mezi zabíjením zvířat pro peníze a mezi turistikou. I malému dítěti je přece jasné, že na živé zvíře se turista může přijet podívat třeba 100x, a že stejné zvíře může znovu vidět spousta turistů. Zabiják je u mrtvého zvířete většinou sám nebo v doprovodu pár lidí a poté, co zvíře zabije, již není možné aby ho někdo jiný znovu viděl. Očekávám, že reakce těchto hovad na tuto větu by byla asi následující: "Odchováme nové zvíře". Takže každý sám si může udělat představu, komu ekonomický přínos, který tyhle firmy vytváří, zůstává.
Bohužel v tomto odporném obchodu s životy a smrtí, zejména vzácných zvířat, dnes všem zúčastněným jde o obrovské peníze. Lovit jezdí i vysoce postavení politici (například bývalý US prezident George Bush a další), takže lobby těchto firem bohužel funguje. Jediná změna je možná snad pouze tehdy, když se na veřejnost dostanou všechny informace, které tuhle příšernou lidskou zálibu doprovázejí a veřejné mínění by tak snad mohlo pomoci zvířatům přežít.
Příloha: