Africká zvířata jsou zbytečně zabíjena. Je nezbytně nutné seznámit širokou veřejnost s aktuálním a pravdivým stavem africké přírody, protože jen tak se snad podaří oddálit její devastaci. Obrovskou měrou k tomu přispívají pytláci a také lidé, kteří si říkají „trofejní“ nebo „sportovní“ lovci.

Pytlačení v Africe

Pytláctví v Africe poslední dobou nabývá hrozivých rozměrů, protože spolu se vzrůstající cenou zvířecích „trofejí“ vzrůstá počet pytláků. Je zcela jedno, jestli zvířata zabíjí člověk s černou, bílou nebo žlutou barvou kůže. Důležité je, že spolu s „trofejními“ lovci mají tito „lidé“ spadeno pouze na velice vzácné druhy zvířat a tím že je zabíjejí, přispívají k jejich vyhubení - jak dokazuje například tato studie. Je zcela jisté, že během několika příštích desítek let budou z Afriky nenávratně vyhubeny i velmi známé druhy zvířat, o kterých si spousta nezasvěcených lidí stále myslí, že je jich v Africe dostatek. Opak je ovšem pravdou.

Pokud sledujete dokumenty o přírodě z Afriky, nutně musíte vědět, že drtivá většina z nich vzniká v podstatě podvodem na diváka . Stejně jako spousta tzv. wild (divokých) fotografií. Skoro všechny dokumenty vznikají v rezervacích, parcích nebo dokonce v soukromých rezervacích, kde je zvířat relativně dostatek. Dále je divák často mystifikován tím, že se autoři dokumentu v něm snaží vytvořit nějaký děj. Což se jim většinou i podaří, ale "zapomínají" divákovi sdělit, že často natáčí ochočená zvířata a ještě častěji je hlavní hrdina dokumentu, například lev, téměř pravidelně vyměňován v různých záběrech za úplně jiné zvíře. Většina lidí to ale ani nezpozoruje.
Vrátím se ale zpět k pytlačení. Čtenáři se slabším žaludkem by dál radši číst neměli, protože se mezi textem objeví i několik opravdu otřesných fotografií, které ale pouze dokreslují současný stav, ve kterém se ohrožená zvířata nacházejí.

Nejčastěji jsou zabíjeni sloni a nosorožci

Pytláci v Africe mají nejčastěji spadeno na slony a nosorožce, protože nosorožčí rohy i sloní kly mají na černém trhu obrovskou až nepochopitelnou hodnotu. Cena za kilogram nosorožčího rohu se v poslední době (rok 2011) vyšplhala na 60 000 dolarů, což je více jak milion korun. Cena slonoviny je o něco nižší a platí se asi 25 – 30 tisíc korun za kilogram. Cena slonoviny ale vzrostla neuvěřitelným způsobem. Za posledních deset let se vyšplhala ze 100 usd/kg na téměř 1800 usd/kg.

Na tomto videu můžete vidět jak nosorožec trpí. Citlivějším povahám doporučujeme video nesledovat.

Na těchto fotografiích není pouze jedno mrtvé zvíře. Zvíře s rohy bylo pytláky postřeleno, ale nepovedlo se jim ho dohledat. Už mrtvého nosorožce našli strážci.

                                                                                                                                                                                                                           

Například afričtí nosorožci čelí nejhorší krizi a pytlačení je nejvyšší za několik posledních desetiletí.Tihle bastardi se neštítí ničeho. Tady je pár čísel.

V roce 2007 bylo jen v JAR zabito 13 nosorožců

V roce 2009 bylo jen v JAR zabito 122 nosorožců

V roce 2010 bylo jen v JAR zabito 333 nosorožců

V roce 2011 bylo jen v JAR zabito minimálně 443 nosorožců, 10 pytláků bylo zabito a 64 obviněno(u pytláků se jedná o údaje z konce dubna)

"Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2011 o neuvěřitelných 2953,3%, z cca 15 zvířat zabitých v roce 2007 na 443 zvířat zabitých v roce 2011."

Na tomto videu můžete vidět, jak vypadá "práce" pytláků.

Někdy se zabavené sloní kly pálí na hranicích. Jindy je vlády skladují a občas se je snaží prodat i přes zákaz prodeje slonoviny.

Nosorožci jsou zabíjeni kvůli svým rohům. Rohy nejsou s lebkou srostlé. Za jejich smrt mohou hlupáci a pomatenci, kteří do dnešních dnů věří, že jejich roh má léčivé nebo jiné účinky. Což je samozřejmě hloupost. Vědecké studie dávno prokázaly

že roh nemá žádný vliv na zdraví, ani na sexuální život. Zejména tradiční asijská medicína pomáhá decimovat stavy nosorožců, protože v Asii je po nosorožčích rozích a také po sloních klech největší poptávka.

Organizované gangy pustoší Afriku

Pytláky můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Jednou z nich jsou obyčejní domorodci, kteří prodávají překupníkům upytlačené části zvířat. Tito lidé často dostávají například za zabitého slona kolem 800 korun. Přitom jedna kulka je může vyjít až na 300 kč. Zvířata jsou často také pytlačena pomocí drátěných ok, která se stále častěji vyrábějí z ostnatého drátu. Jak vypadá například sloní noha po setkání s ostnatým drátem si, můžete prohlédnout zde.

Druhou a mnohem horší skupinou zabijáků jsou organizované gangy, které mají moderní vybavení, které je často mnohem lepší, než vybavení lidí, kteří zvířata ochraňují. Do akce vyrážejí vybaveni samopaly, kulovnicemi, satelitními telefony, terénními vozidly, brýlemi pro noční vidění, atd. a z místa činu velice rychle mizí. V poslední době se objevují zprávy, že pytláci používají vrtulníky a uspávací prostředky. Jak vidíte na fotografiích, tak z těl zabitých zvířat si berou pouze cenné části. Některé z gangů jsou vybaveny motorovými pilami, kterými v rychlosti odřežou jak nosorožčí rohy, tak i sloní kly.

Jsme opravdu nejhloupější druh na planetě?

Je na čase, aby se lidé probudili a přestali kupovat výrobky ze slonoviny nebo z nosorožčích rohů. Také je nutné pohrozit za pytlačení tresty smrti, protože pokud úřady některé pytláky chytí, tak většinu z nich brzy propustí. Například v loňském roce bylo v Zimbabwe zatčeno 144 pytláků a jen 3% z nich bylo odsouzeno. Přístup úřadů je velice laxní a někdy bývají pytláci po výslechu ihned propuštěni. Navíc je často problém to, že někteří úředníci se s pytláky dělí o zisky z prodeje, možná proto také chybí ochota změnit k těmto lidem postoj. Je to bohužel začarovaný kruh.

Velice smutná je situace také v Tanzánii, což je země, která se chlubí svým kladným přístupem k ochraně přírody. Opak je však pravdou, jak dokazuje její vláda a třeba tento článek, kde se dočtete, že za poslední 3 roky zmizelo ze dvou národních parků 42% slonů. Dále do parku Serengeti, který je snad nejznámějším parkem Afriky, bylo 21. 5. 2010 přivezeno 5 nosorořců z jižní Afriky jako součást 2-3 letého projektu, v rámci kterého se do Serengeti má reintrodukovat 32 jedinců tohoto poddruhu nosorožce dvourohého. Zvířata se mají vrátit na území ekosystému Serengeti-Mara, který obývali jejich předkové předtím, než je člověk vyhubil. Nosorožec dvourohý východní (Diceros bicornis Michaeli) je nejvíc ohroženým ze tří zbývajících poddruhů nosorožce dvourohého. Ve volné přírodě jich zbývá něco kolem 700 a z toho méně než 100 v Tanzánii, kam se postupně vrací. Bohužel 1 zvíře už bylo pytláky zabito. Je vhodné si položit otázku, jak je možné že se něco podobného mohlo vůbec stát?
Pytláci zabili samce nosorožce krátkou dobu po tom, co byl vypuštěn zpět do parku. Nosorožci byli v parku Serengeti totiž vyhubeni a nyní se vláda snaží je reintrodukovat zpět. Zarážející je, že nosorožci jsou prý 24 hodin denně velmi dobře hlídáni. Přesto se k němu pytláci dostali a zabili ho. Samozřejmě se vynořuje otázka jak jsou opravdu nosorožci chráněni? Odpověď je prostá, bohužel korupce v Africe má dlouhé prsty a často zasahuje mezi samotné rangery a „ochránce“ zvířat. Více info zde.

Další smutnou částí tohoto tragického příběhu se stávají i turisté, kteří si kupují zvířecí kůže nebo sloní nohy, ze kterých se vyrábějí například odpadkové koše. Nezbývá než žasnout nad tím, jak je možné, že těmto lidem nedochází, že nepřímo zabili slona nebo jiné zvíře.

Nakonec jedno krátké zamyšlení. Jak může tvor, který o sobě tvrdí, že je nejinteligentnější bytostí na této planetě provádět tyhle věci, když i malým dětem je jasné, že během krátké doby zmizí ze světa nenahraditelné druhy zvířat?