21 dní loveckého safari na zabití levharta, stojí v Tanzanii cca $43,000. Z toho 58,6% šlo přímo pro dodavatele lovu. Méně než 5% šlo vládě na ochranu zvířat a zbytek byl utracen za letenky, charterové lety, poštovné, zabalení a zaslání trofejí a "běžný příspěvek vládě". Žádná zmínka o tom, že by něco šlo do fondu mistní komunity... Přitom tito vrahové tvrdí, že podporují ochranu zvířat a místní komunity. Tyhle čísla jednoznačně potvrzují to, že více jak 90% z celkové sumy spolknou soukromé kapsy a sotva těch 10% jde na ochranu zvířat. Srovnat výdělek z fotosafari a loveckého safari si můžete třeba v tomto článku zde.
Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2011 o neuvěřitelných 2986,7%
Sportovní (trofejní) lovci poškozují populace lvů a pum (studie zveřejněna 06/2009). Studie byla vedena prof. Dr. Craigem Packerem, který je světovým odborníkem na chování lva
v roce 2011. V těchto číslech nejsou celkové počty zabitých nosorožců nebo lvů v Africe. U lvů se jedná pouze o počet, který je oficiálně zveřejněn od CITES. Skutečné počty budou vyšší.
Lvi trpí pro pobavení dementů. Canned hunting neboli falešný (předstíraný, umělý) lov, je způsob lovu zvířat, která jsou chována v zajetí v oploceném prostoru bez naděje na útěk.
Už jste si někdy položili otázku proč vůbec zvířata chránit a proč někteří lidé věnují této problematice svoje úsilí a třeba i životy ať, už jako profesionálové anebo jako dobrovolníci? Tito lidé mají zvířata a přírodu rádi, stejně jako mnoho ostatních lidí, stejně třeba jako i Vy, ale oni na rozdíl od ostatních s tím něco i dělají. Nestačí jim jenom se dívat, jak mizí každý den 100-150 živočišných nebo rostlinných druhů, jak se denně vykácí a vypálí přes 50 000 ha tropického lesa. Jen pro zajímavost 50 000 ha se rovná 500 km² a to je zhruba rozloha Prahy. Než jste dočetli sem, tak opět nenávratně vyhynul minimálně jeden druh z naší planety Země, kterou nazýváme planetou Života. Myslíte si, že takhle by měla vypadat planeta "Života"? Zcela určitě neměla. Ta naše tak vypadá a to je zde popsán jen zlomek naší denní aktivity.
Je také nezbytně nutné si uvědomovat, že zejména velcí savci jsou schopni emocí. Prožívají radost i smutek podobně jako my, jak dokazují i různé studie a není tedy možné je vraždit a zabíjet tak, jak se to na mnoha místech stále děje. Zvířata nejsou stroje, neřídí se pouze instinkty a každé z nich je originál, stejně tak jako my. Některé druhy velmi dobře vnímají naše chování k nim a zejména sloni je dokážou i vracet.
Je nutné přírodu i zvířata uchovat pro další generace. Nikdo z nás snad nemá zájem zanechat po sobě dalším generacím pouze mrtvé kusy betonu, které se v podobě měst neustále rozrůstají. Jen v ČR denně mizí pod betonem 15 hektarů = 150 000 m² zemědělské půdy - {rokbox title=|zdroj.| size=|fullscreen|}http://www.denik.cz/ekonomika/cesko-mizi-pod-betonem-hrozi-hlad-i-povodne.html{/rokbox}. Pokud vyhubíme jakkýkoli zvířecí druh, připravíme přírodu o její nenahraditelnou součást, kde navíc nemáme představu co udělá vymizení různých zvířecích druhů z celého ekosystému (viz např. obrovské, množící se problémy nepůvodních, zavlečených druhů v Austrálii, ale třeba i v Americe).
Největší zásluhu na postupném mizení velkých počtů zvířat má samozřejmě člověk a jeho touha po penězích a majetku.
Mezi důvody, které v současnosti ohrožují africká zvířata patří zejména:
Pokud se současným stavem nezačneme něco dělat a nezačneme zvířatům pomáhat, tak se naše další generace dožije toho, že ve volné přírodě v Africe už nepotkáte žádné zvíře. Tato hrozba je reálná a nejedná se o žádné příslovečné "plácání prázdné slámy". Již dnes ve volné přírodě v Africe zvířata prakticky nežijí. Zbývá jen několik větších oblastí, kde najdeme některé druhy zvířat, která žijí mimo parky. Bohužel zvířata začínají pomalu mizet i z parků a rezervací. Opět na tom má samozřejmě největší vinu člověk, který zvířata zabíjí například pro svoji zábavu nebo pro rychle vydělané peníze.
Odpověď na otázku proč chránit zvířata je jednoduchá. Sebrali jsme zvířatům prostor, kde mohla žít, migrovat, lovit a rozmnožovat se. U velkého množství druhů jsme vyhubili již více jak 90% z původních populací. Zvířata se sama o sebe neumí postarat tak jako lidé a proto je nutné, abychom jim pomáhali a snažili se zmírnit často nevratné škody, které jsme již napáchali.
Čísla hovoří jasně. Například počet slonů v Africe byl v první polovině minulého století odhadován na 10 milionů kusů a dnes jich pdle některých vědců přežívá něco přes 400 000 tisíc. Stavy nosorožců byly odhadovány až na 1 milion jedinců, dnes jich zbývá několik tisíc a tak bychom mohli pokračovat i s jinými, všem dobře známými druhy zvířat. Ve velké krizi jsou například lvi, psi hyenoví, gepardi, ale i třeba žirafy nebo zebry. Takže jak vidíte, člověk se negativně nepodepisuje pouze na stavech predátorů, ale také býložravců.